Kokosový jogurt

Tady tedy máte recept a v následujícím odstavci veškeré důležité informace.
Jako základ se nejlépe osvědčily mladé kokosy, tedy hlavně jejich dužina. To jestli vodu vypijete nebo použijete, je už na vás. Zas tak velký rozdíl už to nedělá. S kokosovou vodou je jogurt trochu sladší a má plnější chuť. Nedoporučuji dělat tento jogurt ze sušeného kokosu nebo mléka z konzervy. Zdaleka nebude tak lahodný a bude jej muset celkem hodně zahustit.
Základ před naočkováním, pokud je moc řídký, se dá zahustit například tapiokovým škrobem, ale výsledný jogurt má v celku pudinkovou strukturu a myslím si, že jogurt by měl být pěkně hutný a podobný na struktuře pravému kvalitnímu kravskému jogurtu a ne pudinku. Také jsem si prošla pokusy, kdy základ byl tak moc našlehaný, že vznikl výsledný jogurt takový moc nadýchaný. Já osobně mám raději jogurt hutnější. Tak pokud to máte stejně, případný vzduch po rozmixování ještě trochu pár pořádnými bouchnutími o linku vyžeňte.
Raw nebo převařený? Jestli budete základní hmotu ještě převařovat nebo ne už příliš výsledný jogurt neovlivní a mám zkušenost, že raw jogurt vydrží v lednici vždy minimálně týden a v rámci postupu ušetříte celkem hodně času, když zkrátka vše jen pořádně promixujete a rovnou plníte sklenice.
Kultura. Můžete koupit čistou mlékárenskou kulturu na internetu. Na trhu je dokonce celá škála směsí. Kultury bulharského typu, řeckého, nebo tradiční jogurtové kultury. Na obalu je návod na použiti, ale většinou se jedná o dávku potřebnou pro 1 l základu. Pak můžete ještě přibližně 10 použít vzorek z již vytvořeného jogurtu na očkování další várky. Tedy tak trochu jako s kváskem, jen s tím rozdílem, že to nejde do nekonečna.
Pak také řada lidí používá probiotické kapsle (rozumějte klasické probiotika z lékárny). Tady je to trochu nejisté, protože kapsle mají různá složení a nejsou zaměřené primárně na výrobu jogurtu, tedy ve složení najdete třeba shodné kultury, které pro výrobu jogurtu potřebujete, jako je L. Bulgaricus, S. thermophilus, ..., ale také mnoho dalších, které jogurt neudělají. Tedy bych raději sázela na jistotu.
Třetí varianta je pro lidi, které nijak neruší kravské mléko, ať už dieteticky či morálně. Použijte zkrátka jednu vrchovatou lžíci kvalitního kravského jogurtu. Jak níže píšu, já osobně sázím na bio selský jogurt od Holandie.
Důležitý poznatek jsem při mých pokusech udělala na téma čas. Klasický kravský jogurt stačí většinou fermentovat přibližně 8 hodin v ideálních podmínkách, aby byl příjemně kyselý. Ale, asi hlavně proto, že základní hmota při očkování má konzistenci řídké kaše, je třeba dát breberkám mnohem více času, aby se tou kaší prokousali. Tedy mě se osvědčil čas 15-16 hodin. Méně znamenalo nedostatečně kyselý jogurt.
A teď už jen metody, jak v domácím prostředí zajistit 42°C po nezbytný čas. Mnoho z vás má doma všelijaké vymoženosti. Tak začnu od té mě nejmilejší. Parní trouby mají program přímo na výrobu jogurtu, nebo si prostě nastavte 15 hodin 42°C mírná pára. Do trouby umístěte skleničky s jogurtem. Mě moc vyhovují weckovky, které nejen, že jsou krásné, můžete je přiklopit pouze skleněným víčkem bez těsnící gumičky.
Máte doma sous vide lázeň? Zahřejte vodu na 42°C, vložte skleničky logicky tak, aby vyčnívaly, opět je můžete přikrýt skleněným víčkem, které netěsní a nebo nepřikrývat vůbec.
Sušička potravin. Takové ty modernější sušičky potravin už umějí pracovat při přesných požadovaných teplotách. Tedy opět nastavíte teplotu, čas a umístíte skleničky s víčkem, které umožní obsahu dýchat. V obchodě u mě už pár let najdete sušičky tyto.
Jogurtovač asi není třeba zmiňovat. Je to malý přístroj asi za 600,- kč. na cca 6 skleniček, přibližně na 1 l jogurtu. 
Ůplně bych zapoměla na fermentor, který najdete taky u mě v obchodě... Ten samozřejmě kromě jogurtů umí i pomoci při výrobě sýrů a dalších fermentovaných výrobků.
Pak jsou tu prastaré metody tzv. pod peřinkou. Skleničky naplňte a dejte například do kempingové lednice spolu s láhví horké vody, termoforem, atd... Můžete dát i do polystyrenové bedýnky, nebo opravdu pod teplou, dobře izolující duchnu. Nebude samozřejmě nikdy úplně přesné, co se uvnitř bude dít a tak je tato metoda asi úplně krajní. Podobně můžete použít i vyhřátou ne-parní troubu. Ideálně starou troubu. Nesmí být samozřejmě horká. Aby se udrželo teplo, nechte rozsvícené světýlko, které bude mírně troubu konstantně vyhřívat. (Super místo i na kynutí těsta.) Tak snad jsou moje tipy a zkušenosti dostatečné a vyčerpávající. Pokud se mezi vámi najde nějaký koko-jogurtový mazák, tak klidně přispějte svými cennými zkušenostmi. Budu jistě ne jen já vděčná. Ať se vám všem vydaří.